Better Together
To byly věcné informace a teď už k tomu, jak probíhala celá moje výprava za mojí nejoblíbenější zpěvačkou. Vše pro mě začalo v pátek (12.2.) ráno, kdy jsme z Prahy odlítali do Londýna. Tam jsme se ubytovali na hotelu a po asi hodině sme odjeli do fronty k o2 Academy Islington. Dorazili sme kolem 17:00 (bylo celkem težké onu halu najít) a tou dobou už tam byla celkem dlouhá řada (kolem 70-ti lidí). Řada se dělila na lidi, co již mají své listky a ty, kteří si je ještě musí vyzvednout v ticket office. Já jsem patřil do druhé skupiny (protože mi lístky poštou kvůli nějaké chybě nepřišly), takže jsem se celkem bál, že budu stat hodně vzadu a koncert si tolik neužiju.
Když kolem 18:30 otevřeli dveře do haly, tak nás prošacovali, já si vyzvedl lístky a mohl dosprintovat do prvního patra, kde se sál nacházel. K mému překvapení tou dobou bylo před pódiem pouze tak 40 lidí, všichni srovnaní do dvou řad. Přibližně v prostředku (spíše na pravé straně) jsme si stoupli do třetí řady, z které mě do 22:00, kdy přibližně koncert končil, nikdo nedostal :) Po 1,5 hodině čekání v té zimě venku bylo příjemné, že člověk už stojí v teple, navíc kousek od pódia (kdybych natáhl ruku a měl jí tak o 50cm delší, tak jsem na pódium dosáhl) a už jsem se mohl jen těšit. Sál se začal plnit, někteří lidé si stoupli o patro výš, na takový balkón, kam se jich tak 100 vešlo a koukali na koncert z výsky. V sále se ještě nacházel bar a po pravé straně pódia byly dveře, kterými neustále chodili zaměstnanci a členové týmu Utady a bylo jasné, že jimi za nějakou tu chvíli projde i Utada samotná.
Kolem 19:15 přisla DJka, která bez jediného slova představení se začla hrát. Hrála cosi jako electro-trance-house-pop a i když to nebyl předem avizovaný DJ Mike Rizzo (který byl napsaný na vstupence). Jak Hikki během koncertu prozradila, byl s ní na všech částech turné po USA, ale pro evropskou část turné (která tvořily pouze 2 koncerty v Londýně) si vybrala tuto DJku, která hrála opravdu moc dobře. Kolem 19:45 skončila a naběhl tým od Hikki, který 20 minut připravoval a dolaďoval pódium. Tou dobou už byl sál plný a začínalo být dusno. Po chvíli přisla kapela a začal pořádný řev. Všichni věděli, že za chvíli přijde i ta, na kterou všichni čekali. Tu a tam se někdo pokusil si něco vyfotit, ale v tu chvíli zasáhli securiťáci, kteří k dotyčnému přišli a pohrozili mu, že pokud bude dál fotit (bylo to zakazané už dopředu na vstupenkách), tak je vykážou ven. Jednoho člověka pak opravdu vyvedli. Co se s ním stalo (zda mu bylo dovoleno vrátit se), ovšem netuším. Dokonce to hrotili až tak, že si pár pořadatelů stouplo i nahoru na balkón a svítili si na nás baterkami, zda se někdo nepokouší fotit (predevším ti, kterým nebyl zabaven foťák už při vstupní prohlídce).
Ovšem pak to nastalo.. za tónů Crossover Interlude přišla Utada. Ta začala s taneční peckou On and On a já nemohl věřit svým očím. Byla tak krásná!! Opravdu. Má opět delší vlasy, měla je moc hezky upravené a v obličeji je neskutečně kawaii. Zpívala báječně a všichni byli hned od začátku úplně ve varu. Po asi prvních 3 písničkách jsem byl štěstím doslova mimo. Byl sem jí tak blízko a několikrát během celého koncertu se na mě podívala!
Hodně často mezi písničkami mluvila s publikem. A my jí odpovídali a ona na nás reagovala. Já jsem asi 3x něco taky zakřičel, ale většinou mě někdo "přeřval", takže na mě nezareagovala. Např. se ptala, odkud všichni jsme, tak dav křičel, že z Francie, Británie, Japonska apod. Já zakřičel Prague (rychlejší na výslovnost než the Czech republic :D), ale asi mě neslyšela. Neustále nám něco povídala, řeč přišla i na Kumu, počasí, Londýn (zmínila se, že vážně uvažuje o tom, že by tam bydlela), lední medvědy, DJce, co předskakovala (Utada vysvětlila, že jí potkala v Aténách a že jí natolik zaujala, že jí poprosila, ať jí dělá předskokanku). Několikrát Utada řekla, že sme úžasné publikum (a 2 dny poté to znovu napsala i na svém blogu). Nálada a atmosféra byla vážně dokonalá. My fanoušci jsme neustále komunikovali s Hikki, tleskali, smáli se (Utada je vážně vtipná) a dojímali nad jejím zpěvem. Hikki je hodně zábavná, bylo jí skvěle rozumět (americká angličtina je na poslech snažší než britská) a občas něco prohodila japonsky. Zrovna přede mnou stály asi 4 Japonky, které přiletěly jen kvůli koncertu až z Japonska a znala přesně slova ke každé japonské písničce, kterou Utada zazpívala.
Hodně se mi na koncertu líbilo, že zazněly i japonské písničky, předně pak Stay Gold, což je moje nejoblíbenější písnička na světě. Během Stay Gold jsem vytáhl booklet k Heart Station albu a propisku a když dozpívala a bylo relativně ticho, tak sem zakřičel "onegaishimasu" a zamával bookletem s propiskou, ale měla v uších sluchátka, takže mě nejpíš přeslechla.
Koncert neměl jediné hluché místo. Hikki zpívala celou dobu živě a opravdu dobře! Ačkoliv občas byla trochu přehlušena kapelou (ve které byl bubeník, 2 klávesisti a kytarista), jenže to se stalo jen asi u 2 písniček. V jedné písničce dokonce sama bubnovala. Myslím, že to bylo v Devil Inside. Aranže některých písniček byly úplně stejné jako je hrála na japonském turné United 2006 (hlavně trio Devil Inside, Kremlin Dusk a YMWTBAM). Tyhle rockové pecky publikum dostávaly naprosto do varu. A ja jsem rad, že se těchto osvědčených aranží chytla, protože byly vážně dokonalé.
Bohužel vše má svůj konec a i Utada se po Dirty Desire rozloučila. Jenže světla se nerozsvítila, takže bylo jasné, že čeká, až jí vyburcujeme zpět na pódium pro přídavek. Trvalo to celkem dlouho - tak 5 minut - mě uz bolely ruce a plíce od toho všeho rámusu, co jsem produkoval (stejne jako zbytek haly :)) ). Pak konečně přišla a nasadila Simple and Clean v aranži z United 2006 a to bylo tak nádherné, že jsem byl vážně unešený a šťastný :) Následovalo představení kapely a ještě si s námi chvíli povídala. Dotaz padl i na podepisování, kdy publikem navnadila díky "možná", které odpověděla. Pak si přinesla ošatku, kde měla tradiční pomalované a podepsané baseballové míčky. Bohužel ani jeden z 6-ti neletěl naším směrem, takže jsem žádný z nich neziskal. Nedá se nic dělat, ale je to škoda, byly nádherné (viděl jsem po koncertu pár lidí, jak se s nima foti + na jejím blogu jsou též k vidění). Celý koncert poté uzavřela písničkou Me Muero, o které se znovu vyjádřila tak, že je to její nejoblíbenější písnička z TITO. Pak už nadobro odešla.
Lidé tleskali a tleskali a pak se rozsvítilo a kapela hodila do davu pár věcí. Kytarista brnkátka a bubeník své paličky... 1 letěla PŘÍMO na mě, jenže já se zrovna (nevím proč) otáčel, takže jí někdo chytl přímo nad mojí hlavou (ani jsem nezvedl ruce, zaspal sem to :D). Jenže !! Pak se bubeník sehl k podlaze pódia a sebral 2 paličky, se kterýma Utada bubnovala v Devil Inside. A co myslíte? Ano!!! Chytl sem jednu z nich!! :))) Byl to naprosto krásný pocit. Jem strašně rád, že mám něco takového. Ta palička je pro mě naprosto srdcová záležitost a jsem rad, že jsem jí chytl :))
Pořadately jsme byli vyhnáni ven (po Utadě se v hale odehrávala další placená akce, na kterou už jsme lístky neměli), ale to nám nevadilo, stejně už jsme byli po 5-ti hodinách stání, tleskání, řvaní a poskakování tak vyčerpaní, že jsem myslel, že ani nedojdeme domů. Při odchodu jsme si všimli hloučku lidí, čekajících u výjezdu z parkoviště. Ano, čekalo se na odjezd Utady, která při koncertu řekla, že možná přijde podepsat desky. Po 20-ti minutách vyjelo černé auto se staženým okýnkem a v něm Hikki. Ovšem nezastavila, pouze projela, zamávala nám a popřála dobrou noc. Podpis tedy nezískal nikdo (jen ti, kteří chytili podepsaný micek). Na podpis tam čekalo zhruba 50 lidí, takže by to bylo celkem na dlouho a ani se nedivím, že Utada radši jela už do hotelu, než se v té zimě podepisovat.
A tím vše, co se týče Utady, pro mě v Londýně skončilo :) Mám spoustu nádherných zážitků a musím uznat, že to ani v nejmenším nezklamalo má očekávání. Hodnocení? 101% :) Prostě dokonalost sama, na kterou se nezapomíná! :))
Setlist:
On & On - parádní taneční vypalovačka, skvělý úvod
Merry Christmas Mr. Lawrence - FYI - více rocková verze, moc hezké
Poppin' - překvapivě dobré! hodně se to líbilo holkám (hlavně kvůli textu)
This One (Crying Like A Child) - nádherné. moc :)
Passion --> Sanctuary - tohle byl jeden z vrcholů koncertu - BOŽÍ
Sakura Drops (keyboard) - milé :)
Stay Gold (keyboard) - trochu do rocku, naprostý vrchol pro mě :)))
Devil Inside - úžasnej nářez
Kremlin Dusk - opět nářez, ta gradace toho songu dostala úplně každého
You Make Me Want To Be A Man - dokonalost (ta rockové verze, kterou tu hrála je 1000x lepší, než albová verze)
The Bitter End - Placebo cover - tady nebylo Utady skoro slyšet a jelikož tu písničku tolik neznám, tak jsem si jí tak neužil
Apple & Cinnamon - nádherný a Hikki u toho roztomile tancovala :)
Come Back To Me - tohle se lidem líbilo taky strašně moc, i mně
First Love - nostalgie!
Can You Keep A Secret? - zase moc milá písnička
Automatic - tahle písnička je tak skvěle pozitivní a rytmická, že to pro mě byl další z vrcholů jejího vystoupení
Dirty Desire - opět skvěle taneční pecka
Simple & Clean - kdo by tuhle písničku neměl rád? epic!
Me Muero - stylová retro tečka na závěr :)
Čekání před
Pódium:
Čekání na Utadu po koncertě:
Palička:
Lístek:
